27. 12. 2014

38 věcí, které mne rozčilují na českých letsplayerech

Je toho hodně a nejspíš jsem jediný, komu to vadí, ale nedá se nic dělat.
  1. Pardon za kýchnutí.
    Když letsplayer kýchne, ihned se musí omlouvat, nebo alespoň říct „pardon“. Mne žádný pardon nezajímá, zajímá mne letsplay a hra. Dělá to většina letsplayerů a nejspíš protože je to další důvod k tomu, něco plácnout.

    Co já chci: Po kýchnutí normálně pokračovat dál.
     
  2. Děkování za lajky a odběry.
    Neustálé opakující se a nikdy nekončící děkování mi opravdu leze na nervy.

    Co já chci: Žádné děkování za lajky a odběry.
     
  3. Žebrání lajků a odběrů.
    K ničemu to není, ale vždy je nutné tuhle žebrotu narvat do každého videa a nejlépe ještě do popisku, takže místo toho, aby se člověk z popisku dozvěděl co bude ve videu, vidí tam tenhle humus.

    Co já chci: Žádné žebrání lajků a odběrů.
     
  4. Rychlé mluvení.
    Někteří letsplayeři si vzali do hlavy, že cílem je co nejrychleji mluvit a nikdy nezastavit. To má samozřejmě za následek další dva body.

    Co já chci: Přirozené mluvení.
     
  5. Mluvení o ničem, jen aby se mluvilo.
    Musí se pořád mluvit, to je zákon. Že letsplayer plácá naprosté nesouvisející nesmysly a klidně třikrát za sebou opakuje jednu a tu samou větu – to nevadí. Mne to ale rozčílí spolehlivě.

    Co já chci: Mluvit k věci a jen když je o čem.
     
  6. Nesrozumitelné mluvení.
    Někteří letsplayeři, kteří mají nutkání pořád a rychle mluvit, si neuvědomují, že jim prakticky není rozumět.

    Co já chci: Chci rozumět tomu, co letsplayer říká a ne to luštit.
     
  7. Chození sem tam a plácání nesmyslů.
    Vypadá to tak, že letsplayer chodí pár kroků dopředu, pár dozadu a tak pořád dokola a mezitím plácá nesmysly, nebo se ty nesmysly snaží vymyslet. Když už ho opravdu nic nenapadne, uráčí se jít konečně hrát.

    Co já chci: Chci vidět, jak tohle vůbec nedělá.
     
  8. Hraní si na moderátora stupidní šou.
    Aneb něco jako: „Zdravím vás, dámy a pánové, a vítám vás u dnešního videa, ve kterém se podíváme na tuhle skvělou hru, takže se pohodlně usaďte, vezměte si něco dobrého k jídlu, nezapomeňte i na něco k pití abyste nemuseli odbíhat a můžeme se do toho pustit.“. A to celé je ještě řečeno takovým tím šoumenským nepřirozeným hlasem s důrazem na začátky slov a nejlépe ještě s takovým úchylným přízvukem, jak se marně snaží znít jako moderátor v TV.

    Co to má sakra znamenat? Tak dívám se na obyčejného letsplayera, nebo na nejhoršího moderátora na světě?

    Co já chci: Žádnou hloupě znějící šou.
     
  9. Letsplayer se stane sluhou pro diváky.
    Letsplayer se ptá diváků, jaké hry má hrát, ve kterých má pokračovat a ve kterých ne, ptá se jich, co se jim na videích nelíbí (hraje moc pomalu, rychle, opatrně…) a podle toho se potom zařídí a dělá to jinak.

    Samozřejmě tady hraje roli to, že je posedlý lajky a odběry. Proto se dobrovolně pasuje do role sluhy a divákům klidně bude utírat zadky, jen aby měl více lajků.

    Co já chci: Aby letsplayer dělal to, co chce on a jak chce on. Ne co chce někdo jiný.
     
  10. Protahování všeho a vymýšlení důvodů, proč hned nezačít.
    Často se stane (hlavně na začátku série), že letsplayer začíná s pohledem na screenshot nebo hlavní menu hry a blábolí a plácá nesmysly klidně i deset minut, než se konečně uráčí spustit hru. Nezajímá mne to.

    Co já chci: Aby ihned začal hrát.
     
  11. Intra.
    To je taková ta přiblblá animace, která se přehraje před každým videem (takže něco jako reklama, až na to, že nejde odfiltrovat). Často plná plamenů, kouře, jisker a loga letsplayera. Je to zajímavé, když to člověk vidí poprvé. Podruhé až pomilionté to jen otravuje a nutí mne to přeskakovat.

    Co já chci: Žádná intra.
     
  12. Stále stejné stupidní pozdravy a rozloučení.
    Nevím kde to vzniklo, ale téměř každý letsplayer má potřebu vymyslet originální pozdrav a rozloučení. Díky tomu slyším u každého videa stupidní hlášku na začátku a na konci a pokud je dost originální a dlouhá, tak mne rozčílí tak, že hned na začátku mám chuť video stopnout.

    Co já chci: Žádné pozdravy a rozloučení, nebo alespoň nějaké normální (například: ahoj)
     
  13. Přetvařování se při vyjadřování.
    Do videí mluví slušně, i když je poznat, že by nejradši mluvil sprostě jako dlaždič.

    Příklad: „Sejmu tě ty zasr..., ehm, ty zlobivý lumpe!“.

    Zase ho k tomu nutí jeho otroctví v lajcích, protože se bojí, že kdyby mu nějaké vulgární slovo uletělo, tak to ohrozí jeho lajkovitost – což je samo o sobě nesmysl, když naprostá většina diváků často ani neví, co to vůbec znamená mluvit slušně.

    Co já chci: Aby mluvil tak, jak mluví normálně. I když nechci poslouchat vulgární vyjadřování, tak přetvařování je ještě horší.
     
  14. Zdrobněliny.
    Občas se to hodí, ale co je moc, to je moc. A když se k tomu přidá šišlání jak na mimino, tak to už je konečná.

    Co já chci: Aby mluvil jak dospělý člověk na dospělého člověka.
     
  15. Nekopírování.
    Když někdo natočí podobné video jako někdo jiný, nebo postaví v Minecraftu něco, co už postavil někdo jiný, má letsplayer potřebu všem preventivně vysvětlovat, že to kopírování není. Případně reaguje na komentáře osočující ho z kopírování a vysvětluje, že to není zločin.

    Co já chci: Ať natáčí a staví co chce a vůbec to nevysvětluje. A na komentáře odpoví klidně „jo, okopíroval jsem to“.
     
  16. Šupáci.
    Když někdo v Minecraftu umisťuje kostičku, tak existuje zákon, že vždy při jejím umístění musí říct slovo „šup“. A platí to i pro jiné akce v jiných hrách.

    Co já chci: Nikdy už nechci slyšet slovo „šup“.
     
  17. Minecraft: Zabíjení Creepera musí doprovázet komentář „nebouchej“, aby neudělal kráter do prostředí.
    A to i když je to v rozbombardované krajině, kterou prorylo pět set krtků a do které už letsplayer nikdy nevstoupí.

    Co já chci: Ať si klidně ten Creeper bouchne!
     
  18. Omlouvání se za pozdě vydané video a jiné voloviny.
    Jsme zase u sluhy. Letsplayer neudělá něco, co se očekává a tak má nutkání se svým „nadřízeným divákům“ co nejdéle omlouvat.

    Co já chci: Žádné omluvy, za nic. Dokud ho diváci nebudou platit.
     
  19. Omezení délky videí kvůli tomu, aby se diváci nepo…
    Ve videu jsme se úspěšně dostali přes stupidní intro, hloupé uvítání, idiotské děkování za hlouposti, slaboduché plácání v hlavním menu a konečně jsme ve hře, ale ta náhle končí, protože by se mohla stát strašná věc – video by bylo delší než pár (20-30) minut. To by se samozřejmě spoustě lidí nelíbilo, protože na to nemají čas a sluha by nedostal svojí dávku lajků. A nebo by to těm lidem bylo jedno, možná by to naopak i uvítali, ale letsplayer by si vyplácal hodně minut videí a musel by potom více natáčet.

    Co já chci: Neomezovat délku videa podle diváků, ať se na to nedívají, když je to pro ně moc dlouhé. Není pro ně rozdíl mezi tím, když se video vůbec nenatočí nebo se natočí, ale nepodívají se na něj.
     
  20. Letsplayer neumí hrát.
    Ano, je to hodně divná věc, ale i to se stává. Naštěstí takového letsplayera jsem našel jen jednoho (no, i když jak nad tím přemýšlím... čím více se i normální letsplayeři zaměřují na co nejstupidnější komentář, tím hůře hrají) a než jsem si vyrval všechny vlasy z hlavy, tak jsem se ho rychle zbavil.

    Co já chci: Aby letsplayer uměl hrát hry.
     
  21. Letsplayer dosáhl věku 20+ let a sám o sobě tvrdí, že je dědek.

    Co já chci: Ať tvrdí, že je dědek, až bude dědek.
     
  22. Neustálé zdůrazňování toho, že starší letsplayer (on) vůbec neumí bojovat (například v Minecraftu umí jen stavět), neumí střílet z luku atd.
    To umí jen ti mladí a ne dvacetiletí dědci, jako je on.

    Co já chci: Ať tím „nemachruje“. Zní to totiž tak, že on tyhle věci neumí, protože tyhle věci jsou trapné a vhodné akorát tak pro ty mladé a blbé, kdežto on ovládá jen ty důstojnější věci.
     
  23. Letsplayer si oblíbí několik vět a frází, které neustále opakuje ve všech videích.

    Co já chci: Aby to nedělal. Ať už si vybere jakékoli slovo/frázi, tak neustálým opakováním ho/ji naprosto zdegraduje a naštve mne s tím.
     
  24. Neustálé natahování keců o ničem spojkou „á“ a když letsplayera už nic dalšího nenapadne, tak větu zakončí slovy „takže tak“.

    Co já chci: Ať nevymýšlí blbosti a nezakončuje je „takže tak“.
     
  25. Když v Minecraftu při pohybu neustále skáče aby se pohyboval o milimetr za vteřinu rychleji (a vůbec mu nevadí, když ho to naopak ještě zpomalí).

    Co já chci: Ať to nedělá, kdo na to má koukat...
     
  26. Nadužívání slov „jakoby“ a „prostě“.

    Co já chci: Je to sice pro diváka dobrá soutěž, počítat kolikrát taková slova vysloví, ale daleko lepší je zkrátka normálně mluvit.
     
  27. Zvolání „ty kráso“ místo „ty krávo“ nebo „ty vole“ atd.
    Konkrétně „ty kráso“ mi už fakt leze na nervy, i když je to to nejslušnější.

    Co já chci: Ať říká to, co mu přijde na jazyk a nezaplácává to nesmysly.
     
  28. Když vysvětluje jednu věc/řešení v Minecraftu deseti způsoby deset minut, místo aby řekl dvě slova a bylo by jasno.

    Co já chci: Aby to vysvětlil jednou pomocí dvou slov.
     
  29. Vytlemené držky v náhledech videí.

    Co já chci: Žádné držky, fakt nechci vidět letsplayerovu držku roztaženou dokořán v nějakém křečovitém stavu (nejlépe ještě obtaženou trojbarevným okrajem), nejsem na to zvědavý.
     
  30. Mlaskání.
    Občas se stane, že po polknutí a následném otevření huby, letsplayer mlaskne. To se někdy stane, chápu. Ale asi si všichni myslí, že když to budou dělat schválně každou minutu, tak že to působí strašně profesionálně. A někteří to dokáží už po pěti vteřinách videa.

    Co já chci: Nemlaskat!
     
  31. Slovo „nicméně“.
    Dneska si nejde, opravdu nejde, přečíst žádný článek, diskuzi, poslechnout rozhovor nebo letsplay video, aby se tam tohle slovo neobjevilo alespoň stokrát. Je to mor. Každý si nejspíš myslí, že bude působit veledůležitě, když bude tohle slovo neustále opakovat. Při normální diskuzi mezi normálními lidmi, jsem tohle slovo nikdy neslyšel použít, ale letsplayeři pomalu nic jiného neříkají a už se ten mor rozlejzá bohužel i dál.

    Co já chci: Nikdy už nechci slyšet ani číst tohle slovo. A není to kvůli tomu slovu, ale kvůli tomu, že si lidi myslí, že budou strašně důležití, když ho konečně vysloví. Co zkusit třeba místo toho použít: „ale“?
     
  32. Neprozrazování plánů, ale jen jejich nakousnutí.
    Letsplayer prozradí, že připravuje super nové video, u kterého si všichni překvapením protrhnou pemprs, ale víc neřekne, aby to bylo překvapení. Tak proč o tom sakra vůbec mluví?

    Co já chci: Ať mlčí, nebo ať to řekne hned (já vím, je to zase kvůli lajkům).
     
  33. Nacpání mikrofonu, tabletu, notebooku do videa, jen aby to jako omylem bylo vidět, nebo jako že to jinak nejde.

    Co já chci: Buď to do obrazu necpat, nebo rovnou říct: „hele co mám, chci se vám s tím pochlubit“ a rovnou o tom něco povědět.
     
  34. Nepřiznání, že to dělá i pro peníze.
    Prakticky všichni letsplayeři tvrdí, že videa nedělají pro peníze a že to ani nejde. Což je pravda, uživit se tím u nás moc nedá a jiná práce vydělá peníze mnohem snadněji. Ale přesto do videa narvou co nejvíce reklam a přetvařují se, aby měli co nejvíce odběrů a zhlédnutí videí. Nakonec, ono těch pár stovek nebo tisíců z reklam se přece jen hodí, že?

    Co já chci: Ať buďto vyhází všechny reklamy z videí a pak ať tvrdí, že ho peníze absolutně nezajímají, nebo ať přizná, že ty peníze z videí jsou přeci jen dobré kapesné, které se celkem hodí. A když už ty peníze chce, tak ať si za ně koupí cokoliv a nevráží to jen do tvorby dalších videí, nebo ať to aspoň netvrdí, protože to stejně není čistá pravda.
     
  35. Letsplayer se bojí říct vlastní názor.
    Často je poznat, že letsplayer by rád řekl svůj názor na nějakou věc, ale radši se zastaví, zahraje to do autu, nebo půl hodiny omílá, že i úplně opačný názor je taky v pořádku a vůbec nic proti němu nemá, jen aby se na něj diváci nenaštvali.

    Co já chci: Ať řekne to, co si myslí. Bohužel otroci svých diváků si to nedovolí.
     
  36. Komolení slov.
    Protče (protože), sválně (schválně), třea (třeba), samořejmě (samozřejmě), vzládnu (zvládnu), neska (dneska) …

    Co já chci: Nekomolit. A když, tak to příště napravit a ne aby to letsplayer dělal neustále ve sto videích.
     
  37. Slovo „tuším“.
    Důvod použití je stejný jako u slova „nicméně“. Zní to tak povýšeně, jako od nějakého páprdy z televize, tak to všichni musí začít používat. „Vítám vás, tuším, u 123. dílu“, „Další video vydám, tuším, ve středu“ …

    Co já chci: „mám dojem“, „myslím“, „asi“, „pravděpodobně“... A obecně nechci poslouchat výrazivo, jak z politické diskuze o ničem.
     
  38. A aby to bylo kompletní, tak tady mám taky jeden výstřel do profesionálnějších letsplayů od českých herních novinářů: „frenetické“, „repetetivní“, „over the top“, „fabuluji“.
    U nich to ale vynahrazuje něco, co normální letsplayeři často nemají – a to je inteligence, vědomosti, schopnost vyjadřování a profesionalita.

    Co já chci: „zběsilé“, „opakující se“, „přehnané“, „vymýšlím si“.
Závěrem

Jak rád bych našel normálního letsplayera (vzhledem k dnešnímu standardu spíš nenormálního), který se vyvaruje všech těchto bodů a klidně řekne, že za vydělané peníze si koupí IPhone, na který bude balit více holek. Aby to byl někdo, kdo ze sebe nedělá otroka a sluhu divákům. Aby to nebyl vulgární spratek, ale aby se vyjadřoval jako člověk. Aby si na nic nehrál a nechtěl být někým, kdo není. Zkrátka bych chtěl sledovat někoho jak hraje a u toho nahlas přemýšlí – to je celé, žádná stupidní šou, žádné voloviny okolo.

S těmito body mám problém pravděpodobně převážně jen já. Proto jsem si taky zkusil občas natočit vlastní letsplay abych si vyzkoušel, jaké to je a jestli budu i já sám sebe něčím štvát. Sice koukat na vlastní letsplay mi přišlo trapné, ale ten pocit po chvíli odezněl a kupodivu to začalo i mne samotného bavit a občas jsem i sám sebe rozesmál. Pár věcí mne i přesto vadilo, ale ty jsem v dalších videích napravil. Akorát natáčet videa sám pro sebe není zrovna to nejlepší řešení. Bohužel nikoho jiného s podobným stylem neznám, tak mi nic jiného nezbývá, ale třeba se stane zázrak a někoho takového někdy objevím. A hlavně se nepovažuji za letsplayera a ani jím nechci být, myslím, že abych se tak mohl nazývat, musel bych právě splňovat velkou část z výše popsaných bodů, protože je to tak už zažité.

A pokud chce být někdo populární letsplayer, tak je to jednoduché – stačí plnit všechny popsané body které nesnáším a ještě pořádně ječet, dělat grimasy, pazvuky a co nejblbější věci. Že budete považováni za debila, vůbec nevadí. Úspěch se dostaví. Lidi rádi sledují idioty. Já se také pobavil, když jsem sledoval „profesijonála“ (to je ten, jak se marně snaží nenápadně ukázat, že si na blba jen hraje), jak mění větrák u notebooku a výsledek byl potom ještě horší, než předtím. Opačná cesta k úspěchu (k lajkům a odběrům), tedy dělat něco rozumně, kvalitně a inteligentně, je daleko těžší.

Navíc letsplayeři si vykopali sami svůj hrob. Nejprve si určili bezcenný cíl – co nejvíce lajků a odběrů. Poté se pasovali do rolí sluhů a nechali si diktovat, co mají dělat. Následně si nechali nadávat v komentářích. Drží je u toho jen jejich nadšení a to není věčné. Nakonec zjistí, že i miliarda lajků je vlastně k ničemu a že nadávky od hlupáků už také nepotřebují číst (byť je jich daleko méně, než spokojených diváků, ale jsou více slyšet). Výsledkem bude, že až je za pár let přestane bavit natáčet videa, tak prostě skončí, i přes ten „vejvar“ z reklamy.

1 komentář:

  1. Pěkné, pěkné. S většinou souhlasím. Některé ty věci se mě i týkají a ve svých letsplayích s tím bojuji. Dělám na tom. Mám podobný článek i když je psán poněkud pomaleji a mírněji.
    http://peklim.cz/mymyoutuberum.html

    OdpovědětVymazat