Hra: Rambo The Video Game

Nejhorší a nejošklivější hra z poslední doby? Nebo ne?

Pokud se pamatuji, tak jsem ji koupil v 90% slevě. A po pár letech si vzpomněl, že ji mám a že bych ji mohl konečně vyzkoušet. Mezitím byly samozřejmě dávno napsané recenze s nejnižším hodnocením jaké existuje a všichni se předháněli s tím, kdo na Ramba nakydá více hnoje.

Já si hru koupil, protože film je naprosto boží a když jsem viděl hru, tak i ta nejhorší hra by v sobě mohla mít alespoň trošku něčeho dobrého a také má originální hudbu z filmu a ta je kapitolou sama o sobě.

Na recenze moc nedám, moc nevím jak slušně bych se o nich vyjádřil - je to jako dnešní veřejný názor na sexy ženu a humanoida ne úplně bílé pleti. Prostě jsou všechny plus mínus stejné a opatrné, aby se náhodou někdo neurazil, nebo něco neohodnotil jinak, než všichni. Že na jednom webu dostane hra 5 z 10 a na druhém 6 z 10, tak tedy děkuji. Krom toho, pak k tomu přijdu já, ke hře ohodnocené 9 z 10 (Max Payne 3) a dal bych jí 0 z 10. Prostě tady není autor recenzí, který by hru ohodnotil subjektivně podle něj a pokud je, tak mu to stejně zakážou vydat. Čili jak jeden známý recenzentský server dá hře 5 z 10, ostatní budou okolo 4, 5, 6. Čest výjimkám, které neznám.

Když se podívám třeba na recenzi na Games, tak je to takový flák o tom, že je to blbá hra, protože tohle, tamto a támhleto a konec. Co je tam popsáno, je pravda, ale kde je ta druhá část? Zajímalo by mne, jak dlouho recenzent tu hru hrál. Ale v kontextu toho, co jsem napsal výše, to chápu.

Grafika

Když jsem hru spustil, tak mi nafackovala špatnou grafikou. Věděl jsem, že grafika bude špatná, viděl jsem letsplay, nedávám důraz na grafiku, ale přesto to bylo strašné. Ne jen strašné, ale ošklivé až naprosto příšerně hnusně šeredné. To snad cílili na předchozí generaci konzolí a i tam by to bylo hrozné. Animace stejně tak strašné, běh Co Bao - to jsem si musel promnout oči a doteď tomu nechci věřit, nemluvě o tom, že podobní jsou si ve hře jen Rambo a Trautman. Ostatní jsou úplně jiné postavy, byť se jmenují správně. Vlasy Ramba jsou v jedné části s otočenou texturou, takže je vidíte zevnitř a ne z venku, v poušti je zase vidět, jak přijedou náklaďáky, zastaví a během toho všeho se jim stále stejně rychle točí kola atd.

Efekty ve videích, například některé výbuchy ve tvaru ošklivého spritu s nízkým FPS, no hrůza. Ale kdyby jen efekty, prostě všechno i v těch videích je low poly. Postavy naprosto strašné. Příšernost.

Ve hře mi problikával obdélník s kazy v pravém dolním rohu, nevím proč a jednou se mi i stalo, že nepřátelé, kteří měli jet na lodi, tak jeli o deset metrů vedle ve vzduchu. Také se občas stane, že kolize nesouhlasí například se stromem a i když se za ním člověk schovává a vykukuje mu noha, nemáte šanci ji trefit a musíte počkat, až vyleze.

No dobře, takže grafika je hrozná, ale co hra? Hra mapuje první tři příběhy Ramba, rozdělené na několik jednotlivých částí, plus tři dodatečné, které se odehrávají ještě před prvním dílem. Nemá cenu tady popisovat všechny chyby, do těch si utřely boty všechny recenze. Ono když chcete a neriskujete, že si někoho naštvete, tak můžete kritizovat každou blbost, třeba to, že když použijete Wrath (zpomalenou hru s vysvícenými nepřáteli) tak každé zabití nepřítele vám dodá kousek životnosti. Co je na tom ke kritice? Nic. Ale když se rozjedete, tak zkritizujete i to, že kámen je z kamene.

Nabíjení

První s čím jsem měl problém, bylo nabíjení. Dělá se tlačítkem na klávesnici nebo pravým tlačítkem na myši a u kurzoru se objeví kulatý ukazatel se třemi částmi - část pro zaseknutí, normální a bonusová. Když ukazatel zastavíte v části pro zaseknutí, zasekne se vám zásobník a trvá déle, než nabijete a dostanete polovinu nábojů. V normální části nabijete normální rychlostí a v bonusové nabijete rychle a dostanete dvojnásobek nábojů.
Vadily mi na tom dvě věci. První je, že když se vám zásobník zasekne, tak máte málo nábojů - je to naštvávací taktika, protože jednak si musíte vytrpět to dlouhé nabíjení a když se ještě nemůžete krýt, tak to je obzvlášť špatné - nepřátelé do vás střílí a vy nemůžete dělat nic (kromě přehození zbraně na záložní, pokud ji máte nabitou). A druhá je, že vám to nakonec dá polovinu nábojů, takže dvojitý nesmyslný trest.

U některých zbraní je to bonusové místečko fakt malé a těžko trefitelné a je proto lepší si vybrat vždy svoji oblíbenou sekundární zbraň, vždy hrát s ní a naučit se správně nabíjet. Při přechodu na jinou zbraň, byť má bonusovou část velkou ale jinde, to byl často problém si zase zvyknout na správné nabíjení.

Mimochodem, ještě jsem si úplně nezvykl, že nabíjecí ukazatel je vždy u zaměřovače. Ale mnohokrát se mi stalo, že začnu nabíjet a nevidím ukazatel, protože mám zaměřovač někde mimo střed. Nevím proč se to děje, když je to celkem logické, aby ukazatel byl tam, kde je zaměřovač, ale stává se.

QTE

Quick Time Eventy jsou asi nejhorší věcí, která tam je. Střílíte, kosíte a najednou máte zmáčknout nějakou hloupou klávesu v pravý čas, aby se něco stalo, nebo abyste neumřeli. Nestihnutí znamená často smrt. I přes to, že píši všemi deseti prsty, tak jsem zjistil, že uvědomit si, která klávesa je WASD, když mám herní prstoklad, je nesmírně těžké a často jsem končil mrtev.

Na druhou stranu, požadované klávesy se zobrazují logicky, to znamená, že když na vás jde někdo zleva, mačkáte A, zprava D, zepředu W a zezadu S.

A když se nedaří, tak můžete použít perk, který vám zajistí, že žádný QTE neskončí smrtí, takže v zásadě není problém, ale když ten perk nemáte a QTE vás překvapí před koncem mise, tak je to otrava, protože každá smrt vám na konci odečte body a máte jen omezený počet pokračování - poté už je jen možnost snížit si obtížnost a tím zvýšit počet pokračování, ale zase se to projeví na nižším skóre.

Horší je, když normálně hrajete a hra se přepne do QTE módu v misi s Teaslem na střeše. Jak budu psát níže, musíte hru už znát a vědět, že v tu chvíli musíte mít dost nábojů, protože pokud nemáte, dostanete se přes pár QTE, během kterých nelze nabít, až k Teaslovi, kterého máte zastřelit a pokud nemáte náboje, nejspíš zastřelí on vás.

Perky, skilly

Na začátku je hráč hodně slabý a neschopný, ale časem za dosažené skóre leveluje a získává perky a skilly. Takže si může navolit skilly pro větší výdrž, větší účinnost zbraní a větší kapacitu granátů.

Perky zase umožňují různé vylepšení, více nábojů, doplňování Wrath za to, když vás zraňují a je tam velká plejáda různých zajímavých i zbytečných perků, které mohou hru opravdu znatelně vylepšit. Například bonus 20 % nábojů při nabití v krytu a 50 % nábojů normálně navíc, takže když nabijete v krytu a v bonusové části, tak v některých levelech nemusíte ani jednou nabít.

Místa na perky si můžete časem odemknout a maximálně lze použít najednou tři, což hráče nutí s nimi neustále pracovat a podle aktuální mise si je přeskládat tak, aby měl co největší výhody.

Hra

Hra vás sama vede a vy jen střílíte na co chcete. To je často problém, protože vám hne s obrazem jinam, když se snažíte mířit. Ale je nutné přistoupit na tyto pravidla a mise se trochu naučit. Ve hře je dost zničitelných věcí všude možně v prostředí a ze začátku to ani nepoznáte, protože máte málo nábojů, málo granátů, málo života, málo všeho. Ale postupně, jak se vylepšujete, tak začnete vyhledávat i výbušné sudy, potom se budete snažit odpálit i náklaďáky střelbou do palivových nádrží, aby výbuch smetl vše okolo a efektně se zpomalil obraz a nakonec budete odpalovat všechno, protože budete mít tak silné zbraně, že kolem zůstanou jen trosky a i auto, které je vzadu jen zaparkované a je vidět jen během krátkého přeběhnutí, schytá také granát, protože i to lze odbouchnout.

Přesto ale nestihnete zničit všechno, protože je tam toho tolik, že se to nedá stihnout. A za každou zničenou věc a zabití dostáváte další body, násobiče a vše tedy graduje za účelem získání vyššího skóre. Což je ovšem záhy zruinováno, protože všechny postřílíte a hra si svým tempem popoběhne dál a během toho nemáte šanci většinou ovlivnit klesání násobiče a občas, a to je horší, během té akce nemůžete ani nabít. Takže se schováváte za překážkou, jenže je to ovládané počítačem, takže víte, že máte prázdný zásobník, ale nemůžete nabít. Musíte počkat, až hra "dohraje" a teprve potom můžete nabíjet, ale to už se na vás zase sypou nepřátelé. Je to ale něco za něco, protože tohle přispívá k atmosféře - nejprve k frustraci "krucinál, mám málo života, nula nábojů, čas, ale nemůžu nabít", ale později k něčemu lepšímu.

Každá zbraň se chová opravdu jinak, jinak se jí rozjíždí zaměřovač a je tedy jinak přesná, jinak rychle střílí, má jinak velký zásobník a jinak rozložené a velké bonusové části při nabíjení, takže má smysl si vybírat tu pravou a ne jen tu, která je "nejlepší". To už jsem hodně dlouho nikde neviděl - naopak všude vidím, že si člověk často vystačí s jednou zbraní celou hru.

Některé mise jsou zdlouhavé, například když se plížíte džunglí a zabíjíte nepřátele lukem. Hlavně když misi opakujete. A protože hra postup ovládá sama, nelze to urychlit. A je to takový nezvyk, protože podobné hry se nedělají. Ale má to i své výhody, o kterých napíšu později.

Wrath, tedy zpomalený záběr, který zviditelní nepřátele, palivové nádrže a sudy a odměňuje vás životností je nutné používat pro přežití. Mne ale neskutečně štval, protože je nastavený na klávesu E, kterou jsem často omylem zmáčkl a to hlavně v případě, kdy jsem chtěl nabíjet (klávesa R), takže byl naprosto vyplýtvaný. Ale než jsem se naštval tak, že jsem ho chtěl změnit na jinou klávesu, tak jsem objevil pravé tlačítko myši pro nabíjení a už se vše vrátilo do pořádku. 

Hudba, zvuky

Hudba je převážně z filmu a proto je naprosto boží. Nevím jestli je úplně správně použita při hře a úvodní znělka je použita všude možně a je to jen krátký kousek, takže se pořád opakuje, ale každého pamětníka filmu Rambo to musí povzbudit. U DLC Baker Team je nová hudba, jak v menu tak při hře a ta je... taky naprosto boží.

Zvuky jsou některé použité z filmu, někde dobře, jinde strašně, useklé, divně navázané na sebe (Útěk z věznice), jinde použité jako dabing k zrekonstruovaným scénám. Některý nový dabing je skvělý (volání rádiem v DLC), ale zase hned chvíli potom je hrozně zahraný a vůbec nesedící do hry.

Zvuky zbraní jsou ok, ale nic extra epického, jako třeba v novém Doomovi.

Závěrem

Teď bych tady mohl napsat nějaké závěrečné kydy a tvářit se chytře. Ale nebude to tak.

A to je všechno?

Není. Lámal jsem si hlavu nad tím, proč je ta hra tak šeredná a proč ji vůbec někdo vyrobil a co bylo motivem. Nejprve jsem si myslel, že prostě chtěli vydělat na jménu Rambo, koupí se práva na starý film, udělá se jakákoliv hra, je jedno že je to blbost a vydělá se. Ale když si hru zahrajete déle, než kterýkoliv běžný recenzent, všimnete si maličkostí, že ta hra obsahuje spousty propracovaných detailů, které by vůbec mít nemusela, kdyby ji chtěli prostě jen odfláknout. Když má Teasle nůž na krku a je přimáčknutý ke stromu, má na své příšerné postavě animované i tváře jak dýchá. V jednotlivých animovaných sekvencích si lze všimnout, že příšerná postava Ramba má opravdu některé typické pohyby, které jsou přímo z filmu, ať je to jednoduché (ale přesně okopírované) máchnutí samopalem, nebo jiné typické pohyby. Je na tom prostě vidět, že to opravdu dělal někdo, kdo ty filmy viděl a chtěl to udělat podle nich. Ale z nějakého důvodu to nemohl udělat kvalitně a pěkně. Asi málo času, peněz? Je to pro mne trochu záhada.

Co mne u hry udrželo?

Já jsem si řekl, že hru dohraji a tím to skončí. Hrál jsem, umíral jsem, frustrovalo mne to, nijak extra nebavilo, ale zajímalo mne, jak to bude zpracované oproti filmu. Zasekl jsem se jen u poslední mise, která je fakt těžká a vyladit správné chvíle na nabíjení, Wrath a krytí (když na vás letí granáty i když se kryjete), to mi chvilku dalo zabrat.

Jenže potom tam bylo ještě DLC Baker Team, tak to jsem taky musel dohrát, byly to jen tři mise a Rambo tam vypadal trochu jinak, ale musel jsem to taky dát, abych to měl dohrané.

A nakonec tam byly ještě Trautmanovy výzvy. To byl vždy nějaký úkol pro určitou misi (například ani jednou nepoužít Wrath - tedy se neléčit, nasbírat určitý násobič, nikoho nezabít - to bylo nejtěžší atd.) a za každou výzvu jsem dostal novou zbraň, kterou jsem mohl ve hře používat. Říkal jsem si, že to k ničemu není, když už jsem to dohrál, ale dokončil jsem jednu výzvu, druhou, třetí, desátou a končil ve čtyři hodiny ráno. Další den jsem pokračoval a během toho jsem samozřejmě stále sbíral body, skilly a odemykal další perky, takže jsem byl silnější a odolnější.

Když jsem dokončil všechny výzvy, zbývaly ještě achievementy. Dohrát to na nejtěžší obtížnost a dostat achievement "I am Rambo". Nešlo odolat a tam jsem teprve začínal pořádně kombinovat perky a vybírat sekundární zbraně a zjistil jsem, že mne ta hra přestává frustrovat a jak už jsem silnější, tak mne začíná bavit.

Dohrál jsem to na nejtěžší obtížnost "John Rambo" a problémy mi dělala hlavně zase poslední mise, kterou jsem musel mnohokrát opakovat. A zjistil jsem, že ta hra není špatná a dokonce má něco, co spoustě her často chybí. Dokázala mne pohltit, vtáhnout a největší překvapení - dojmout. DLC, které jsem vůbec hrát nechtěl a hrál jsem ho vlastně z donucení, mne přemluvilo, že je skvělé. Poprvé jsem se tam setkal s týmem, ve kterém kromě Ramba byl i Barry, Danforth, Ortega, Messner, kteří byli ve filmech jen zmíněni jako už mrtví.

'Nam

Tady jsem s nimi byl v tom vietnamském pekle. Museli jsme se dostat z džungle ven na místo setkání (LZ), kde nás vyzvedne vrtulník, ale všude kolem se rojili "ví-sí". Navzájem jsme se kryli, mohli jsme uběhnout tak maximálně pět metrů a hned se schovat, postřílet koho šlo a zase popoběhnout o pět metrů dál. Když už to bylo neúnosný, tak jsem se zvedl a za řevu a zpomaleným záběru kosil brokovnicí ví-sí po třech najednou, házel granáty, odpaloval claymory a ví-síčka lítali vzduchem. Dařilo se nám postupovat dál, vyběhli jsme z džungle na kopec, pokosili jsme pár desítek rákosníků včetně těch, kteří přijeli džípem, ani nestihli vystoupit. A je trochu klid. Jak to vypadá s vysílačkou? "Covey Leader this is Raven, do you copy?". Nic, vysílačka je hluchá. Bacha, minomet! Granát vybuchl kousek před námi, ještě že jsme krytí padlým stromem. Rychle do lesa! Další granát z minometu dopadl kousek vedle, hodil mi hlínu do očí, urval pár keřů a "Bacha strom!", křičím na Danforda. Vysoká palma padá přímo na něj. Strčím do děj na poslední chvíli a oba padáme na zem a strom jen kousek vedle nás. Postupujeme dál stejným způsobem, ví-sí se zase rojí všude, včetně pirátů, není čas na dlouhé schovávání se, jinak hází granáty. Při ústupu vždycky přemýšlím, jestli mám nabít nové náboje do brokovnice, nebo risknout jejich zaseknutí. Ještě nejsme ani zdaleka u konce, když narazíme na řeku. Schováme se do jejího koryta, které nám poskytne trochu krytí. "Danforde, zkus znova vysílačku"
"Covey Leader this is Raven"
"Nic, je to hluchý"
"Musíme se rozdělit na dva týmy, nebo je po nás. Rambo, Barry tímhle směrem, Messner, Danford tímhle. Sejdeme se na LZ."

Dál pokračuju jen s Barrym. Na LZ se dostaneme bez problémů, ale Messner a Danford tady nejsou. Barry hází červenou dýmovnici a za chvíli je slyšel vrtulník a taky z džungle začnou vybíhat další vietnamci. Musíme krýt vrtulník. Skočíme za strom a střílíme po všem, co se hýbe. Vrtulník klesá kousek nad zem a za kulometem stojí voják, kterej nám to pomáhá kropit okolo. Danford a Messner tu musí být už každou chvíli. Sakra, ten za kulometem to dostal, musím tam já. Skáču do vrtulníku, stoupnu si za kulomet a začnu to tam kosit, hlava nehlava, vietnamci padají, keře se rozlítávají na kusy, palmy se kácí, prázdné patrony se sypou na zem, všude bordel, že ani nevidím kam střílím ale nepouštím spoušť. Barry naskakuje ke mně a pomáhá mi střelbou ze samopalu. Vietnamci chodí furt další a další, je jich příliš mnoho. Sakra, zase minomet, to bylo blízko.
"Musíme vypadnout, je to tu moc nebezpečný" řve pilot a odkloní vrtulník o kousek vedle.
"Jen přes mojí mrtvolu, máme tam naše lidi!" křičí Barry přes výstřely z kulometu, "Budeme tady sedět na prdeli, dokud se chlapi nevrátí!"
"Nemůžeme tady zůstat. Já taky znám Messnera a Danfonda, ale ničemu nepomůže, když tady chcípneme. Za chvíli sem shodí stíhačky napalm a půjde to všechno do hajzlu. Messner a Danford jsou určitě už stejně pryč." stále řve pilot a začíná zvedat vrtulník.
"Jak to můžeš vědět? Co když jsou pořád v dosahu napalmu?" ptá se Barry.
Vrtulník je už pět metrů vysoko, když pustím kulomet a skočím dolů. Hned nademnou se objeví vietnamec a schytá to brokovnicí z leže. Utíkám zpátky do džungle. Vietnamci jsou všude, předemnou, zamnou, nemám čas nabíjet a doufám, že mi vystačí náboje. Vyběhnu na lanový most přes řeku a z obou stran mne obklíčí. Nezbyde než skočit dolů a sklouznout se po řece. Otočím se a vidím je stát na mostku, jak po mne střílí - už jsem ale daleko, nemůžou se trefit. Na chvíli jsem vyváznul.
Vylezu z vody a vidím pár vietnamců, kteří střílí někam jinam, než po mně, na nějakou chýši. Sejmu je, jdu do chýše a koho nevidím! Uvnitř je Messner a zraněný Danford!
"Rambo co tady děláš, my jsme v prdeli!", říká Danford během toho co odpálím dalšího ví-sí z prostoru, kde měly být dveře.
"To zasraný rádio furt nefunguje a za chvíli tady budou stíhačky, který všechno spálej na popel!" konstatuje Danford.
"Danford je raněný a dochází nám náboje." říká Messner, během čehož odstřelím dalšího ví-sí i s prkny držící chýš pohromadě, ze které toho už moc nezbylo.
"Granát!", výbuch odpálil kus střechy.
"Oni to nikdy nevzdají. Musíme vypadnout z týhle díry, hned! Velitel na dvanácti hodinách, ví-sí napravo.", řve Messner a já střílím tam kam mi říká.
"Danford potřebuje pomoc, já ho vezmu, ty nás krej", rozhodne.
Kreju je, teď už i nabití jedné patrony může způsobit smrt mojí, nebo jejich. Danford nemůže chodit, ale vtipkovat nepřestává. Naštěstí dokážu sejmout všechny vietnamce, kteří nám skáčou do cesty a už vidíme konec lesa a jen co ho opustíme, proletí nad námi stíhačky a celý les zahalí plameny.

To vše za perfektní napínavé hudby včetně kultovní hlášky, kterou se Danford snaží identifikovat přes rádio. Naprosto jsem se vrátil do doby, kdy film Rambo právě vyšel a jako malý kluk jsem ho sledoval s rychlodabingem a s očima na vrch hlavy. Kdy se praví chlapi o něco snažili, kdy hlášky byly hustý, kdy vznikaly filmy jako Predátor, Vetřelec, Terminátor a kdy to mělo koule.

Paradoxní na tom je, že tenhle stav u mne dokázala navodit až tak ošklivá a ne moc dobrá hra. Ale spojení se skvělou hudbou a zpracováním té hry, která sama chodí s hráčem je asi ten hlavní důvod, proč to funguje. Kdybych si totiž mohl vybrat a chodit si kam já zrovna chci, nikdy by to takovou atmosféru nemohlo vyvolat. Je to jako film, kde byste si mohli sami přepínat kamery podle sebe - nikdy by to nevyznělo tak, jako když to načasuje správný režisér.

Například efekt s padajícím stromem je super, obzvlášť na lehkou obtížnost, protože potom se hodně zpomalí a čeká déle na QTE a působí to epicky filmově.

Po delším hraní se některé věci ve hře obrací z negativ na pozitiva. Například to, že začnete nabíjet zrovna ve chvíli, kdy na vás někdo vybafne a kvůli tomu umřete, nebo umře někdo jiný, tak vás to bude frustrovat. Později se s tím ale naučíte pracovat a budete vědět, že někde nesmíte nabíjet a musíte být ve střehu a to se naučíte jen opakováním misí. A z frustrace se stane to pocit, že to zvládnete, protože jste dobří, že jste v tom pekle a je to jen na vás, ale i tak to dokážete. Že musíte tu špatnou situaci řešit a nic vám nepomůže, nic vám neutře zadek jako ve všech dnešních hrách pro domácí chlapečky. Nechám si jeden náboj? Nebo přehodím zbraň? Nebo nabiji jen pár nábojů a kde je bezpečno, tak tam nabiji plno nábojů? Další věcí je to, že to není FPS hra s volným pohybem a to tomu jen pomáhá šroubovat atmosféru a napětí. Ale musíte k tomu taky něco umět a udržet nějaký výkon po celou misi. Není to jako že si někde v jiné hře odpočinete jak dlouho chcete, hru za rohem uložíte, nebo umřete a pak čekáte na respawn. Tady je to prostě mise od začátku do konce a pořád musíte být ve střehu a učit se, co vás kde čeká.

V některých misích je v bitvě i několik spojenců, mohou chodit s vámi nebo jsou jen někde na místě. Občas jsem ty na místě omylem odpráskl, ale jen to odečetlo body. Opět učením se naučíte je rozeznat a poznat kde kdy kdo bude. Hlavní ale je, že se vám nepletou do cesty a nepřekáží (a pokud ano tak jdou zabít a nic se neděje, nebo nejdou zabít vůbec) jako v každé dnešní hře, kde máte vždy situaci, že kolega/kretén, je zrovna tam, kam vy chcete střílet a kvůli němu nemůžete.

Mimochodem? Víte, že v této hře lze podminovat tábor? Za polovinou hry je totiž na výběr, jestli jít akční cestou, nebo tichou cestou a ta tichá cesta to umožní, protože je úplně jiná než akční. Ale pochybuji, že to tam vůbec nějaký recenzent kdy dohrál a pokud ano, tak si vybral jen akční cestu, protože se bál QTE a to se měl bát ještě aktivace těch bomb, protože si tam musíte zapamatovat sérii čísel.

A ještě jedna věc. Videa jsou strašná, koukl jsem na ně jen jednou a pak jsem je přeskakoval, ale vždy na začátku hraje video a než lze přeskočit, tak se musí nahrát hra. To chvíli trvá, takže video musí chvíli hrát. A všiml jsem si, že je to asi jediná hra, u které jsem se přistihl, že prostě poslouchám co se tam děje a že i ten předčítací hlas mne zajímá a je skvělý a že už dávno to video můžu odkliknout, ale přesto ho nechávám hrát, čistě jen kvůli zvuku.

Takže co je potřeba, abyste si tuhle hru užili?

1) Musíte mít rádi film Rambo 1, 2.

2) Musíte být soutěživí a chtít si splnit achievementy a výzvy - tím se hru naučíte a začnete být silnější a začne vás to bavit.

3) Nesmíte být domácí chlapečci, aneb "fůj, to je ošklivá, to nebudu hrát", nebo "to je těžký, já to neumím", nebo "mně to nebaví". Protože tahle hra, ta je pro chlapy!