2) KOUPĚ POZEMKU, větší problém, než jsem čekal

Vybereme, koupíme a je vymalováno. Jen ve snu.

Zkušenosti s inzeráty realitek jsem popsal minule, takže to tady moc rozebírat nebudu. Cílem bylo koupit pozemek pro výstavbu rodinného domu někde na klidném místě. Začalo tedy hledání pozemků v inzerátech a tím i začalo peklo. Protože najít rovný pozemek v klidném prostředí a prostě takový normální, je docela problém.

My jsme chtěli pozemek sehnat rychle, takže nešlo prostě jen dva roky sledovat pozemky na srealitách, až se tam něco vhodného objeví v naší lokalitě. Původně jsme chtěli sice najít pozemek kdekoliv v ČR, ale časem jsme od toho radši ustoupili, protože tam bychom mohli narazit na další nečekané problémy (obyvatelstvo, nářečí, zvyky, povětrnostní podmínky atd.), které jsme rozhodně potom řešit nechtěli, tak jsme se radši zaměřili na blízké okolí.

Jako největší problém všech inzerátů se objevilo to, že z fotek nelze snadno obhlédnout svah pozemku. Zkrátka když vyfotíte kopec dolů, tak na fotce pořád vypadá jako rovina. Takže jsme se začali jezdit dívat na pozemky - sami jsme vyvěštili jejich polohu a jeli se tam podívat. Pokud byl pozemek tam, kde bylo nafocené okolí na mapy.cz, tak jsme se tam podívali jen virtuálně a ušetřilo nám to půl dne času. Kontaktovat kvůli tomu makléře nemělo vůbec smysl a jen by nás to zdržovalo, i když občas jsme to museli udělat, protože poloha pozemku vyvěštit nešla.

Pozemky za dobrou cenu vypadaly většinou takhle:

• pozemek byl tak svažitý, že se po něm sotva dalo chodit
• na pozemek doléhal rámus z nedaleké silnice
• během třicetimetrové cesty k pozemku na nás řval z jedné strany hloupý pes, z druhé strany banda dětí v bazénu a ještě mne stihlo rafnout megahovado až mi tekla krev
• silnice k pozemku byla tak strmá, že pěšky se prakticky nedalo nikam jít (asi nejčastější problém vůbec) a měl jsem pochyby o tom, že v zimě tam vůbec někdo někdy vyjede (ulice s názvem Sněžnická také mnoho napovídá)
• bažina uprostřed pozemku
• pozemek nebyl v územním plánu určen k výstavbě
• pozemek byl u potoka (to znamená záplavy, žádná hypotéka...)
• pozemek byl v cikánské lokalitě (často za poloviční cenu než jinde a v Krásné Lípě dokonce zdarma) 
• pozemek byl vedle smradlavého baráku, který byl obklopen kejhající drůbeží, pochodující v bahně
• na kraji pozemku vedly koleje
• na kraji pozemku vedla hlavní silnice
• v blízkosti pozemku nebyla možnost napojení na vodovod ani elektřinu

Satelitní města se nám moc nelíbila, ale taky jsme je zvažovali. Jenže pozemky na nich jsou malé, drahé, všude okolo jsou sousedi a většinou jsou na hrozných kopcích. Na druhou stranu jsou u nich vyřešeny všechny sítě.

Pozemek číslo 1 - Horní Habartice (2100 m^2)

V inzerátu byly sice zamíchány fotky sousedních rovných pozemků (aby vypadal lépe), přičemž tenhle pozemek byl svažitý s malou spodní rovinou a bylo u něho napsáno, že lze napojit na kanalizaci (což nešel), ale vždy mne "pobaví" to, když si někdo myslí, že jsem tak blbej a nepřijdu na takové fígle.

Bylo to v nově vybudované lokalitě, kde se stavěly nové domy a na okraji obce, v klídku. Sousedi by byli maximálně z jedné strany a z druhé přes cestu. Jediné co mne odrazovalo, byla ta mírná svažitost. Sloupek na elektriku tam prý prodejci dodělají, je už objednaný a do 14 dnů tam bude.

Cena byla celkem ok, tak jsme se dohodli, že to bereme (ikdyž ty pozemky původně prodávala obec za poloviční cenu, ale co se dá dělat). V tu dobu jsme ale ještě neměli peníze z prodeje domu, takže se prodej asi o měsíc zpozdil, ale prodávající souhlasili. Sehnal jsem ověřeného advokáta, který připravil kupní smlouvu, úschovu peněz a vklad do katastru.

Občas jsme jeli kolem pozemku, podívat se, jestli tam je už ten sloupek na elektriku. Nic. Nakonec nám prodejci napsali, že sloupek tam nebude, že si ho máme zařídit sami a že to odečteme z ceny pozemku. To už je třetí věc - fotky cizích pozemků, chybějící kanalizace a teď sloupek, který je objednaný a na kterém se dělá, najednou není.

Cenu sloupku jsme tedy odečetli (budeme o něj muset žádat sami a ČEZu to může trvat klidně i rok, než se uráčí ho tam dodat) a poslal jsem jim všechny dokumenty, že se můžeme kdykoliv sejít a podepsat to.

Od té doby bylo ticho, tak jsem poslal email s dotazem, co se děje a potom mne ještě napadlo se podívat na katastr přes internet, jestli se tam něco neděje. A ono se dělo. Pozemek byl najednou v ochranné lhůtě dvaceti dnů a byl preváděn na úplně někoho jiného.

Asi za dva dny mi přišel email od prodávajících, že se z osobních důvodů rozhodli pozemek neprodat. To je tedy čtvrtá věc, lépe řečeno, lež. Někdo jim prostě nabídl asi více a vysvětlili to lží.

Ještě jsem napsal email advokátovi, jestli neví co a proč se stalo, jestli ho prodejci nekontaktovali a aby tedy věděl jak to dopadlo. Vůbec neodpověděl. Myslím si, že prodejci s ním prodej dokončili, jen s jiným kupcem.

Chtěl bych toho moc, aby prodejci řekli "jiný zájemce nám nabídl více peněz, prodáme to jemu, sice to od nás není moc profesionální chování, ale určitě to pochopíte" a aby advokát odepsal "prodejci se se mnou dohodli na prodeji jinému zájemci". Asi jo, je to moc. Lepší je lhát a mlčet.

Řekli jsme si "ok, ztracené asi dva měsíce času a stejně to byl svah sousedící s loukou, která patří nejproblémovatějšímu člověku v obci".

Důležité je se poučit, takže advokáta jsem vyškrtnul, respektive vyškrtl jsem všechny advokáty a rozhodl se jít na to nadále přes tu nejvyšší instanci a to přes státního notáře.

Pozemek číslo 2 - Horní Habartice (2500 m^2)

O pár dní později koukám na sreality a je tam k prodeji pozemek jen asi 100 m od toho minulého. Krásná rovina, stejná cena, ale žádné sítě - ty jsou 50 m daleko a to možná i včetně kanalizace. A další nevýhoda je, že na konci pozemku jsou koleje a jezdí tam často vlak.

Domluvili jsme si schůzku s makléřem a na místě dozvěděli všechny podrobnosti. Byl jsem překvapený tím, že makléř měl všechny možné a nemožné podklady, kde co vede, že je to orná půda a ta se musí vyjmout z půdního fondu, jaké sítě jsou kde, kde je ochranné pásmo drah atd. Prodejce říkal, že by se sítě musely natáhnout od rozcestí a s kým se musí domluvit a že by to zařídil, ale nakonec jsem mu navrhl, že když zlevní pozemek o odhadovanou cenu síťí, tak nic nemusí řešit a vyřešíme si to sami. Souhlasil, ale vypadalo to spíš jako že by ho daleko víc bavilo, kdyby to musel řešit sám. Dohodli jsme se, že dáme vědět, jak jsme se rozhodli.

Přemýšleli jsme nad tím vlakem, trať tam zajíždí pod terén pozemku, takže je vidět jen vršek vlaku a ani nedělá rámus. To bude ok, je to krásná rovina a absolutní klid. Přitom to není nikde na konci světa. Sítě jsou problém, pozemek je na hranici padesáti metrů od rozcestí, kde jsou všechny sítě, takže riskujeme, že ČEZ bude chtít zaplatit za natažení elektriky a ještě se to bude komplikovat s kanalizací a vodou. Ale řekli jsme si, že to všechno riskneme a prostě těch 50 m všechno natáhneme, i kdybych se měl postavit na hlavu. Případně se domluvíme se starostou, že by se na tom obec částečně mohla podílet atd. Prostě to nějak vyřešíme.

Volám tedy do realitky, že to bereme a makléř říká, že prodejce si to rozmyslel a prodat to nechce.

Už mne to fakt štvalo, když už se někde pomyslně zabydlím, tak to najednou z nesmyslného důvodu nevyjde. Nějak mi to nešlo do hlavy, tak jsem si řekl, že se ještě zkusím zeptat přímo prodejce pozemku. Pátráním na internetu jsem našel jedno jediné číslo na pevnou linku, jinak naprosto žádné údaje o tomto člověku. Pochyboval jsem, že se někdo na tom čísle vůbec ozve, když to musí být určitě starý záznam, pevné linky dneska už nikdo nemá. Ale někdo se ozval a byl to skutečně ten prodejce. Řekl mi, že si to prostě rozmyslel a nic prodávat nebude. Navrhl jsem mu, že kdyby si to náhodou znovu rozmyslel, ať mi zavolá a uvidíme.

Začali jsme zase hledal další pozemky, když najednou zazvonil telefon a ozval se prodejce, že si to přeci jen rozmyslel, že by pozemek přeci jen prodal. Domluvili jsme se, že se sejdeme na nádraží (musel přijet z Prahy do Děčína) a dojednáme to. Sešli jsme se a dozvěděl jsem se, že ten člověk nepoužívá počítač, ani mobil a je blázen.

Začal vyprávět, jako by mne to zajímalo, že si jednou bral půjčku v bance a při podepisování mu tam úřednice podstrčila nějaký další papír a ten podepsal. A teď po něm "jdou" a chtějí ho o všechno okrást. Od té doby nic nepodepisuje a prý ani v té realitce nepodepsal smlouvu (?). Pozemek že prodá, ale že by chtěl peníze do ruky, hned spolu zajdeme na katastr, tam se to vloží a bude to. S tím jsem samozřejmě nesouhlasil. Říkal jsem si, že mi je jedno co je zač, jde mi jen o koupi pozemku, tak ať je jaký je, hlavně ať se to uskuteční. Ale vyžadoval jsem poslání peněz přes notářskou úschovu, nijak jinak. I když pořád mlel o tom, jak mu oni vlezou na účet a vyberou ho, protože někde něco podepsal (ani nevěděl co podepsal a nevysvětlil jak ví, že podepsal něco špatného, to prý prostě ví - ale já tam nebyl od toho, abych ho usvědčoval z toho, že plácá nesmysly, tak jsem to nijak neřešil), tak jsme se domluvili na tom, že to přes notáře uděláme. Nechal jsem na něm, jestli chce vybrat notáře on, nebo ho mám sehnat já, aby si nemyslel, že na něj šiju nějakou boudu s dalším podpisem. Má prý známou notářku v Praze, tak k ní zajde a zeptá se na tu úschovu a smlouvu. Sice se mi kvůli takové věci nechtělo jezdit do Prahy, když to jde udělat v Děčíně, ale byl jsem ochotný podstoupit tyhle zbytečnosti.

Na další schůzce přinesl papír na ukázku, který notář vyplní při notářské úschově (protokol) a zjistil jsem, že mluvil jen se sekretářkou, takže nic moc neví, ani ceny, nic. Nakonec jsme se domluvili na tom, že notáře seženu v Děčíně já a všechno vyřeším. On že tedy zajde ke své notářce a omluví se jí za to, že to tedy nebudou dělat - proč sakra? Vždyť mu sekretářka dala papír bez jakýchkoliv závazků, nejspíš ani nevěděla jeho jméno. Později jsem ale pochopil, že jeho smysl života bylo řešit zbytečné věci. Stejně tak údajně chodil na policii, kvůli tomu podpisu, odkud ho nakonec vyhodili, že když nic neví a nic nemá a nic se neděje, tak není co s tím dělat. A stejně tak si stále chtěl napsat smlouvu sám. Nikdy nepoužil notářskou úschovu, ale mermomocí to chtěl psát sám. Mezitím pořád vyprávěl, jak ho všichni okrádají, nebo se o to snaží a když si šel vyzvednout výpis pozemků, tak se prý paní divila, že jsou to jeho pozemky - a prý je to tím, jak ho chtějí okrást, že i na katastru se diví, že jsou to jeho pozemky. Chudák úřednice, už je z ní taky pomalu zloděj a to se určitě jen zeptala "Vy chcete vypsat vaše pozemky?". Také mi ukázal "podvodnou" smlouvu na prodej jeho jiných pozemků (polí), jako důkaz toho, že po něm jdou a chtějí ho všichni okrást. Smlouvu jsem přečetl a nic špatného jsem tam nenašel. Potom mi vysvětlil tohle - bylo tam něco jako, že "pozemky k prodeji jsou uvedeny na výpisu LV č.XX spolu s ostatními jeho nemovitostmi". A i když se v celé smlouvě jasně jednalo asi o pět pozemků, jasně označených, tak tohle byl prý důkaz, že ho chtěli podvést a okrást ho o všechno "spolu s dalšími jeho nemovitostmi", co je zapsané na tom LV, tedy i o dům atd. Myslím, že jsem v té smlouvě viděl i auru obličeje kupce, který na tu smlouvu nechápavě koukal a poslouchal, jak údajně chce prodejce o všechno obrat a pak nad tím mávnul rukou a koupil radši jiné pozemky, než se s ním dohadovat. Také jsem si uvědomil, že já se můžu dostat úplně snadno do stejné situace, že tenhle člověk o mne bude kdo ví kde vyprávět, jak jsem ho chtěl obrat o pozemek, protože... na nějaký absurdní výklad čehokoliv určitě přijde.

Sehnal jsem tedy prvního důvěryhodného notáře, na kterého jsem narazil a domluvil si schůzku. Na té jsem se na vše zeptal, jak to probíhá, ceny, rychlost atd. Také jsem se zeptal na to, zda může použít cizí smlouvu a aspoň ji nějak zkontrolovat, jestli tam nejsou úplné nesmysly. Samozřejmě se tomu divil a říkal, že potom za smlouvu nemůže ručit, ale půjde to udělat a podívá se na to. A pošle mi koncepty smluv, abych se na ně mohl podívat (to jsem měl hlavně pro prodejce, aby si nemyslel, že ho budu nutit podepsat něco narychlo). Nevím jako proč bych si měl doma kontrolovat smlouvu od státního notáře na koupi blbého holého pozemku a kontrolovat to po něm. Stačí mi, když se smlouva přečte u notáře před podpisem a čemu nebudu rozumět, na to se zeptám.

Další věcí bylo rozdělení pozemku. Byl totiž velký a pro naši potřebu se musel rozpůlit. To znamenalo sehnat geodety, kteří to udělají. Když jsem viděl, jak všechno řeší složitě, pomalu a postaru (bez internetu a mobilu hledat geodety), navrhnul jsem, že geodeta najdu sám a kontakt mu předám. Doma jsem kouknul na net, našel kontakt, zavolal prodejci a předal kontakt. Za pár dní mi volal geodet, že se u něj mám stavit, abych to upřesnil. Stavil jsem se, upřesnil co a jak a domluvili jsme se na den vyměřování.

V den vyměření jsme se sešli na pozemku a vyměřila se polovina. Během vyměřování jsem zjistil dvě věci. Když jede kolem nákladní vlak, tak to je takový rámus, že skoro neslyším sám sebe, jak hučí jeho motor. Ale nákladní vlaky tam jezdí jen málokdy, takže to mne tolik neznepokojovalo, bylo to i svým způsobem zajímavé. Horší bylo to, že asi sto metrů od pozemku byl přejezd uprostřed pole a ten cinkal. A to bylo docela otravné. Nikde nikdo ale přejezd musí cinkat jak pominutý. No, nevadí. Sice to trochu naruší ten klid, ale i tak je to pěkný pozemek v porovnání s ostatními. Pozemek se vyměřil, až mi to přišlo až moc velké. Ale aspoň se tam budu moct rozhánět. Prodejce tam vypočítával, kolik potřebuje kopií geometrického plánu, jeden ke smlouvě pro sebe, pro mne, pro notáře tolik atd. Já namítal, že notář nic o milionu kopií neříkal, tak co dělá. A on že to přesto chce, aby měl originál a že geometrický plán chtěl jednou okopírovat a udělat ověřenou kopii a že to prý ze zákona nejde atd. Tak jsem ho nechal ať si řeší a objednal si 7 originálních kopií od geodeta.

Další schůzka s prodejcem proběhla tak, že jsem mu předal koncepty smluv od notáře, ať si to doma v klidu přečte a že potom tam stačí přijít, podepsat a nic se nemusí řešit. Ale on nechtěl nic neřešit, naopak, on byl rád, když si vymyslel problém a ten mohl řešit. Přinesl si asi pět stránek textu, které ručně opsal a upravil z knih, ve kterých byly ukázky a návrhy smluv. Prošli jsme to, chtěl jsem tam něco dopsat a domluvili jsme se, že to přepíšu do počítače a vytisknu, aby to bylo čitelné. Potom se rozhodneme, co se použije u notáře.

Smlouvu jsem přepsal a vytiskl. Z pěti stránek se stala jedna, díky hustému písmu. Přišel jsem k notáři podepsat smlouvu o notářské úschově a ukázal mu smlouvu. Ochotně na ni koukl, řekl že tam není nic špatně ale jak říkal, nemůže za ni ručit. Řekl jsem, že ještě zkusím prodejce přesvědčit na smlouvu od něj, ale nevím jak to dopadne. Přišel jsem domů a poslal peníze do úschovy.

Na další schůzce se prodejce tvářil divně. Vše bylo totiž vyřešené a připravené. Smlouva od notáře je prý složitá a že ti co po něm jdou mu z notářské úschovy vyberou peníze a k němu vůbec peníze nedojdou a dál tvrdil takové naprosté nesmysly. Zkoušel jsem vysvětlit všechno jak jen to šlo, ale prostě co s člověkem, který si myslí, že od notáře si kdokoliv může vyzvednout peníze, protože někde získal prodejcův podpis... A když ne od notáře, tak přímo z jeho účtu, jakmile tam peníze přijdou. A když jsem se zeptal, co by s tou hotovostí udělal, tak by si ji samozřejmě vložil na účet... Ještě na mne zkoušel nápad, který by vše zase k jeho radosti zkomplikoval a zpozdil a to, že se na pozemek dá zástavní právo a až peníze dostane, tak se zástavní právo zruší. A podobné blbosti.

Nakonec se mi ho podařilo přesvědčit, že použijeme smlouvu od notáře, ale že to do konce roku nestihneme - a zase nesmyslný nový důvod, že prý když bude platit daně, tak by je z pozemku musel platit moc brzy, když je konec roku a proto bude lepší když je zaplatí až v novém roce, tam je lhůta delší. Nesmysly, protahování, a už jsem začínal ztrácet energii v tomhle boji, ale peníze v úschově do nového roku vydrží, bylo to jen asi čtrnáct dní. Přesto jsem ale trval na tom, sejít se u notáře v dohodnutý čas k podpisu a když nebude něčemu rozumět, zeptá se a když si to bude chtít doma promyslet, uděláme ještě další schůzku po novém roce a teprve potom se to podepíše. Souhlasil. Ještě jsme se domlouvali, kde se sejdeme. Když jsem vysvětloval cestu, zjistil jsem, že on ví, kde to je. A jelikož nepoužívá žádné moderní technologie, tak už se tam někdy musel předem jít podívat. Hmm.

Také už mne dost začínalo obtěžovat to, že jsem pořád byl v roli toho, kdo ho chce údajně okrást, přičemž jsem nabízel to nejbezpečnější řešení a naopak on byl v roli svatého, prosazující řešení děravá a nebezpečná a dokonce nelegální. Dále mne obtěžovaly jeho historky vycucané z prstu, nezajímaly mne a nechtěl jsem je řešit, protože žádný argument, který cokoliv řešil, u něj neobstál. Jako třeba logika toho, že když ho chce někdo okrást o pozemek (jako já), tak dává logiku to, že si pozemek nejdřív složitě rozdělí na polovinu a ukradne mu jen polovinu, místo celého...

Den D. Jdu k notáři a jsem zvědavý co se bude dít a sám se chci nechat překvapit, jestli dojde k podpisu. Otvírám dveře do budovy (notář je v prvním patře) a tam hned čeká prodejce a prý že si to rozmyslel, že to neprodá a že se bojí že mu peníze nepřijdou a že se taky bojí toho, že to chci koupit na s.r.o., jak z firmy potom bude ty peníze tahat (pominu logiku a to, že ty peníze odnikud tahat nebude, jelikož jsou už dávno u notáře na účtu). Tak říkám, že tedy půjdeme za notářem jak jsme se dohodli a ať mu to řekne sám. Čekali jsme v čekárně a neprohodili ani slovo, jen jsem naštvaně skřípal zubama a to ještě jen imaginárně. Notáři řekl, že to chce zrušit a jestli mu vznikly nějaké náklady, tak že je klidně zaplatí. Notář se mu všemy způsoby snažil dokázat a vyargumentovat, že tohle je ten nejbezpečnější způsob, jak prodat nemovitost a nic bezpečnějšího už neexistuje. Legitimoval se mu, řekl na kolik je pojištěný, nikam jinam ty peníze poslat nemůže, předání peněz hotově v takové výši je dokonce nelegální a nebezpečné (mohou být falešné, pocházet z trestné činnosti atd. atd.)... Ne a ne a ne. Prostě chtěl buďto peníze do ruky (i když by tak o ně mohl přijít daleko snadněji a ještě by porušil zákon i kdyby se nic nestalo) nebo nic. Takže jsme to museli zrušit, protože nejsem blázen, abych vyplázl půl milionu někomu do ruky, i kdybych ten pozemek chtěl jako jedinou věc na světě.

Prodejce vypadl a s notářem jsme se dohodli na sepsání vrácení peněz z úschovy. Notář to nechápal stejně jako já, kroutil hlavou a říkal, že to, že by musel vracet peníze z úschovy zpět, se mu stalo poprvé v životě. Ale zase mi rovnou poradil novou lokalitu s pozemky, kde i on jeden koupil a chce co nejrychleji stavět. Zaplatil jsem pětistovku za úschovu a šel domů.

Po pár dnech jsem si řekl, že když už jsem do toho investoval tolik času (asi přes dva měsíce), tak ještě zkusím jeden telefon a zavolal jsem prodejci, že když se "nesmyslně" bojí s.r.o., tak to koupím na sebe (ne že by to něco změnilo) a klidně použijeme jeho smlouvu, že je škoda to nechat být, když už jsme tomu věnovali tolik času atd. A on řekl, že to by sice šlo, ale je tu nový problém, že se můžeme sejít a že mi to vysvětlí. Normálně bych sice už nesouhlasil, ale štvala mne ta účtenka za pětistovku, kterou jsem musel zaplatit za úschovu. Ani ne tak kvůli té ceně, ale byl to takový papír, který mi ukazoval, že jsem ze sebe nechal udělat blbce a ještě za to zaplatil. Tak jsem mu ho chtěl dát, ať mi ho proplatí. 

Tak jsme se ještě jednou sešli a hned jsem mu šoupnul tu účtenku. Hned vyskočil a že ji samozřejmě zaplatí a jestli mám zpátky za tisícovku. Neměl jsem, tak že to rozmění, šel do jednoho obchodu, tam nepochodil, tak do druhého a přinesl mi přesnou částku. A teď už mohl vysvětlovat:
prý se mu někdo dostal na účet v bance, ten se mu zablokoval a teď si nemůže vyzvednout peníze v žádné z poboček, jen v té hlavní a když potom šel a nechal si vyjet výpis, tak zjistil, že se tam někdo dostal v době, kdy byla banka zavřená, takže to určitě byli "oni" a že po sobě zahladili stopy, protože byly vidět data, kdy se tam někdo dostal, ale jméno bylo vymazáno... A tohle vypráví mně, IT programátorovi. A že prý neví kdy to odblokují a jak dlouho to bude trvat, jestli měsíc nebo půl roku.

Blázen. Ale skutečný, který by měl navštívit psychiatra. Poprvé v životě jsem se setkal se skutečným bláznem.

Takže jsme se rozešli s tím, že mne nezajímá jaké má problémy, to je jeho věc a jestli to chce prodat, ať si tentokrát sežene notáře on sám, všechno zařídí a já tam jen pošlu peníze a přijdu to podepsat. Žádné vlastní smlouvy, žádné peníze do ruky. A ztrestal jsem ho tím, že jsem mu nepodal ruku při rozloučení (respektive ani při setkání).

Jediný problém toho všeho byl, že jsme o ten pozemek fakt stáli a věděli jsme, že podobný se bude hledat hodně špatně, protože jsme už prošli asi tisíc inzerátů. Jinak bych toho blázna poslal k šípku hned, ale takhle jsem musel doufat, že to dopadne dobře. Ale nedopadlo. Každopádně nechápu co s těmi pozemky bude dělat, je to důchodce, má několik polí, které pronajímá po pětistovce za rok. A mít půl milionu v důchodu místo pětistovky, to je docela rozdíl... Ale těžko u takového případu hledat nějakou logiku. Přitom ale hloupý nebyl, asi to holt byla opravdu nějaká psychická nemoc.

Na druhou stranu, alespoň nemusíme poslouchat cinkající přejezd, nebude kolem jezdit vlak a nebudeme muset řešit natahování inženýrských sítí.

Mimochodem, jak jsem na začátku psal, že mne udivilo, že makléř má veškeré podklady k pozemku - tak to měl jen proto, že mu to prodejce všechno připravené předal. 

Pozemek číslo 3 - Růžová (2000 m^2)

Takže zase na začátku a zase sledovat sreality atd. Navíc jsem ještě v Habarticích, Markvarticích a okolních obcích hledal přes satelitní snímky prázdné parcely, zjistil jejich majitele, zkouknul je z fotek na mapy.cz a na některé jsme se jeli podívat osobně, jak vypadají v současnosti a jestli bychom měli kontaktovat majitele s dotazem na prodej. Protože zajímavých pozemků na prodej bylo málo. Na pár pozemků jsem napsal dotaz ohledně prodeje, ať už obyčejným dopisem na adresu získanou z katastru, nebo po detektivní práci přes facebook. Například u pozemku v Markvarticích jsem dostal odpověď, že ten pěkný a rovný pozemek na prodej není, protože je určen pro syna majitelky. To tak bývá často, takže když někde uvidíte podezřele prázdnou parcelu mezi domy, je to pro nějakého potomka a nebo jako investice.

V tom jsem na srealitách opět narazil na pozemek v obci Růžová (a opět s lživým údajem, že je tam kanalizace). Pěkný, rovný, v klidné části na okraji obce. Jenže za naprosto nereálnou cenu. A všichni vždy básnili o tom, jak je v Růžové krásně, navíc to byla několikrát vyhlášená obec roku atd. I když ten pozemek byl drahý, tak jsme se na něj stejně jeli podívat. Jo, tam by se nám líbilo, sice je tam hustší zástavba než v Habarticích, ale je tam naprostý klid, bez cinkajícího přejezdu a s elektrikou a vodou hned u pozemku.

Naštval jsem se, vzal jsem mapu celé obce, vyznačil si všechny nezastavěné parcely, které nejsou u potoka a u hlavní silnice a nepatří k přilehlým domům a jsou v územním plánu pro stavbu. Bylo jich asi 50. A hodlal jsem se jet na všechny podívat, vybrat vhodné kandidáty a všem jim napsat dopis s dotazem, jestli ho nechtějí prodat. Předem jsem jsem ale poslal dopis i majitel pozemku hned vedle toho předraženého (a ještě dalším dvěma - jeden byl ještě zase do Habartic, do té samé lokality ale o velký kus dál od cinkajícího přejezdu a u všech sítí a jelikož pozemek vlastnila firma, která měla jen pole kvůli dotacím, nabídl jsem se že jim i místo toho pozemku seženu jiné pole, aby nemuseli řešit dotace a problémy s nimi - ale neozvali se). Ten pozemek vypadal úplně stejně a připadal dokonce ke stejnému elektrickému sloupku. V dopise jsem vše popsal, vyznačil pozemek na mapě a napsal, že pokud se domluvíme, tak vše zařídím, včetně notářské úschovy. A kupodivu mi za pár dní volal majitel (jeden ze dvou, kteří to měli napůl), že sice o prodeji neuvažovali, ale vlastně že ho klidně prodají. Tak jsme se domluvili, že se případně ozvu.

V tom jsem se ale zarazil a kousek od toho našeho vyhlídnutého, drahého pozemku, byl velký obecní pozemek. Ještě dál a úplně na konci. To by bylo ideální, navíc od obce, takže nízká cena. Zavolal jsem starostce, jestli je to na prodej. Řekla ať si pošlu žádost, že jakmile svolá zastupitelstvo, tak to projednají, a že není problém. Vyznačil jsem tedy 2000 m^2 na mapě na požadovaném pozemku a poslal žádost dopisem. Ještě jsem zkouknul usnesení z předešlých zasedání a kdykoliv tam někdo žádal o prodej pozemku, bylo pod tím napsáno "jednohlasně schváleno". Tak jsem si říkal, že tohle bude v pohodě a už jsem to skoro pokládal za vyřízené. Ještě jsem starostce po pár dnech zavolal a ujistil se, že žádost opravdu došla, abych nečekal zbytečně. Žádost tam byla a prý mi pošle email, jak to dopadlo.

14 dní visela v obci vyvěšená žádost, potom to projednali na zastupitelstvu a celé to trvalo cca měsíc. Ale žádný email nepřicházel. Tak zase volám startostce a slyším "asi vás nepotěším". A bylo to. Prý chtějí kolem dělat cestu a pozemky prodávat na výstavbu, ale ne teď a navíc to celé má někdo v nájmu.

Ještě jsem si projel jména vlastníků přilehlých pozemků a domů, jestli se neshodují s někým v zastupitelstvu a jestli na to někdo nemá zálusk, protože mi to přišlo podezřelé. Ne že by to něco řešilo, ale žádnou shodu jsem nenašel. Aspoň mne to uklidnilo. Ale taky mi to mohla starostka říct rovnou, zase jsme ztratili další měsíc času.

Pozemek číslo 4 - Růžová (1200 m^2)

Vzal jsem zase papíry s vyznačenými pozemky, které už jsem chtěl dávno vyhodit, ale ještě jsem si řekl, že počkám až jak to dopadne a nevyhodil je. Ale potom jsem je položil a říkám si, co ten pozemek, vedle toho předraženého? Sice je dvojnásobně dražší a menší než ten od obce, ale pořád levnější než ten předražený a je pěkný. A tak jsme se domluvili, že ho vezmem. Už jsem byl tak vyždímaný, že jsem fakt nechtěl hledat další pozemek v podobném stylu a ani jsem nechtěl čekat na to, až se obec rozhoupe pozemky rozprodat.

Zavolal jsem majiteli a domluvil si s ním schůzku u pozemku. Za týden jsme se tam sešli, všechno nám vysvětlil. A cena byla taková jakou navrhl původně, případně o část vyšší s tím, že daň z prodeje nemovitosti zaplatí oni. Domluvili jsme se na tom, že mu dám vědět, jak jsme se rozhodli.

Druhý den jsem volal, že to bereme.

Poté jsme se sešli u nás, domluvili se, že u notáře vše zařídím a přijdou to jen podepsat. Souhlasili.

Zavolal jsem notáři, který se pobaveně zeptal, jestli to tentokrát klapne a vše připravil jako minule. To znamená tři schůzky. Při cestě na tu poslední, jsem si říkal, že teď už to musí 100% klapnout, protože jestli ne a bude mi zase vracet peníze z úschovy, tak to bude znamenat dvě věci. Nikdy k tomu notáři už nebudu moct přijít a budu si moct jít vsadit sazku a vyhrát jackpot, protože pokud by notář mně jedinému dvakrát za sebou vracel peníze z úschovy a nikdy nikomu jinému, tak to už by musela být astronomická náhoda.

Přišel jsem do čekárny k notáři a tam nikdo. Tak jsem zase vylezl, vylovil mobil a chtěl zavolat majiteli, jestli je na cestě, ale v tu chvíli jsem uslyšel nějaké hlasy a už jsem oba majitele viděl, jak jdou po schodišti za mnou. Uf. U notáře jsme vše podepsali a během ani ne půl hodiny bylo vyřešeno. Vyfasoval jsem návrh na vklad do katastru, s majiteli jsme to ještě podali na katastru a doma když jsem se podíval na internet, tak už byl pozemek v převodu na nového majitele. Stačilo poté už jen počkat 20 dní, během kterých byl pozemek v ochranné lhůtě a teď už konečně máme pozemek. Pěkný, rovný, v klidné lokalitě, ideální.

Pokračování příště

Takže shánění pozemku trvalo cca půl roku a nakonec jsme koupili takový, který se ani nikde neinzeroval. No, když se chce, tak to jde. I když to několikrát předtím nevyjde. Sice mne to stálo hromadu energie a času, ale máme to co jsme chtěli.

A další díl bude o tom, jak bude probíhat shánění hypotéky pro stavbu domu. To bude samozřejmě komplikované z toho důvodu, že nejsem zaměstnanec a nevejdu se jim do tabulek.