Max Payne 3 je odpad!

Před časem jsem na Steamu narazil na slevový balíček všech tří her Max Payne. První dva díly byly revoluční a dohrál jsem je už před několika lety. Třetí díl jsem neznal. Vygooglil jsem nějakou recenzi, podíval se na hodnocení (9 z 10) a řekl si, že to tedy zkusím.

Můžu říct, že koupit si to za plnou cenu, tak se ještě teď po ránu cvičně profackovávám. Já jsem klidný člověk a tahle hra mne dokázala tak naštvat, jako ještě žádná jiná. Během hraní jsem myslel na nejhorší nadávky na světě, někdy je i pronesl a párkrát jsem použil i hrubší sílu na klávesu enter (ale ve skutečnosti jsem měl sto chutí klávesnici rozsekat a sežrat).

Mimochodem, alespoň deset let hraji různé hry z hracích automatů, u kterých se spousta lidí rozčiluje, vzteky u nich ničí klávesnice, gamepady a hází s nimi klidně i o zem. Já nikdy. Nikdy mne žádná hra takhle nenaštvala, na žádnou jsem nenadával a nikdy jsem nerozbil byť jen jednu klávesnici. Ale Max Payne 3? Ten dokázal zázraky. Takhle mne nevytočila žádná hra od … jakživa.

Začnu od začátku a potom budu už jen nadávat, vlastně nečekejte nic inteligentního, jen něco jako seznam nadávek. Dohrál jsem to před pár měsíci, tak pro vaše blaho doufám, že už jsem většinu zapomněl.

Po spuštění hry, jsem se musel registrovat na stupidním social clubu (nějaká platforma od vývojářů hry, na kterou nikdy nepolezu, ale bez toho mne to tam nepustí) a čekat na jejich aktivační email a poté club spárovat se Steamem. Když jsem tohle vyřešil, spustila se vyblitá úvodní animace toho, jak jdu domu a ožírám se. Že animace nejde přeskočit mi nevadilo, protože nejsem chronický mačkač a poprvé na všechna videa koukám. Co mne ale vytáčelo na maximum ještě předtím, než jsem vůbec začal hrát, bylo zpracování videa. Nevím kdo to v poslední době vymyslel, ale nejhorší efekt na světě je posunutí barevných složek, takže obraz má barevné duchy. Dnes je to velmi používaný efekt a je k zblití. Možná jsem ovlivněn tím, že když jsme měli starou televizi a analogový signál, tak tam tenhle efekt byl automaticky a byl nežádoucí! A dneska ho všichni rvou do her a filmů. Strašné.

Samozřejmě to neskončilo jen u tohoto efektu, ale obraz se ještě každou chvíli vlnil a přebíhaly přes něj různé čáry a řádkování. Zkrátka plnohodnotná stará televize se špatným signálem. Místo aby se člověk kochal sledováním krásného intra, tak kouká na takovouto žumpu.

Říkal jsem si, že to přetrpím, bude to nejspíš v každém prostřihu, ale u hry se uklidním. Omyl. Tenhle vymytomozkózní efekt narvali i přímo do hry! Takže každou chvíli se vám tyhle blitky přeženou přes obraz přímo ve hře! To je k posrapopukání.

Tak fajn, začal jsem hrát, hodilo mne to do akce a musel jsem vystřílet pár nepřátel. Potěšilo mne to, že když někoho střelím do hlavy, tak je zkrátka hned po něm. Efekty střel byly parádní, u smrti posledního nepřítele šel vždycky zpomalit obraz na hodně nízkou rychlost a naskytl se tak pohled na rozmasakrování člověka. V tomhle módu bylo možné stále střílet (sice člověk neviděl kam, když koukal na oběť), ale říkal jsem si, že to k ničemu není, proč bych střílel už do mrtvého protivníka, akorát bych plýtval náboje. Později jsem to pochopil – v zájmu zahlušení myšlenky na vyhození počítače z okna a následného zapálení baráku a skočení z mostu, jsem ve zpomaleném módu vyprazdňoval všechny zásobníky do toho posledního hajzla, který pro mne představoval celé vývojářské studio, které vyrábělo tuhle zhovadilost.

Vystřílel jsem všechny nepřátele, zkoušel sestřelit nějaké skleničky v polici, což bylo fajn, ale od té doby zábava klesla na nulu a už se nezvedla.

Proč? První co mne štvalo, bylo tempo hry. Nebyla tam chvilka si odpočinout, něco prozkoumat, nebo jen jít o kousek jinam. Ne. Celá hra je o tom, že vystřílíte nepřátele, popojdete kousek dopředu (jinam to nejde), zase vystřílíte nepřátele a tak pořád dokola.

Nepřátel jsou snad tisíce. Takové davy lidí, které tam pokosíte, to je naprosto mimo veškerá očekávání. Hrál jsem na nějakou střední obtížnost, kterou hra sama zvolí a chcípal jsem jak naprostá lama. Mám plnou životnost, pif bum bác a jsem na prkně. A zase znova. Prakticky jak vás dvakrát dostane do zaměřovače nepřítel, tak končíte. Ukazatel životnosti je tam úplně k ničemu.

Opakování odehraného úseku je skvěle nastaveno. Zabíjíte hromadu debilů, o kterých ani nevíte kde jsou a jediný způsob jak je najít je prostě vylézt do prostoru, nechat do sebe střelit a potom je najít podle směru střelby. Po zabití dvaceti lidí vás zabijí a jdete na to zase znova od začátku. To je na rozmlácení klávesnice – tady právě odmačkáváte enterem tu obrazovku smrti, která se objeví když umřete a to bylo to místo, kdy jsem pomyslně vraždil vývojáře v mysli. A na té obrazovce vidíte svůj zastřelený ksicht – kdyby tam byl alespoň ten útočník, abyste pro příště věděli, odkud vás kdo zabil, ale ne...

Max Payne je stejné pako jako nepřátelé – když se kryjete za nízkou překážkou, myslíte že jste v bezpečí? Nejste, protože mu ven čouhá kus plešky, nemůže se o těch pět centimetrů sehnout více. Jediné co vám zbývá je rychle vykouknout = vytáhnout celou plešku = nechat do sebe střílet a co nejrychleji sejmout ostatní. Protože vás sejmou stejně, i když nevykouknete. Případně přijdou až k vám. Nemáte čas na žádnou taktiku, čekání, nic. Musíte dělat to, co vám hra říká a nepřátele prostě nejde zabít tak, aby se vám nic nestalo.

Ve hře jsou výbušné plynové bomby. Zapomeňte na geniální lahve z prvních dvou dílů, kde jste mohli ustřelit kohout a lahev začala hořet, syčet a točit se dokola, nebo jako raketa odstartovala po zemi směrem k nepříteli. Tady střelíte do bomby, začne z ní foukat plamínek a za chvíli bouchne. Jenže to nejlepší teprve přijde. Většinu bomb najdete až poté, co všechny nepřátele postřílíte. Takže jestli jsem na zabití nepřátel využil dvě bomby za celou hru, tak to bylo moc.

Debilní příběh hry jsem přestal sledovat asi ve třetině hry, protože na to jsem koukal s WTF výrazem. A hlavně pokud neumíte havajsky, nebo jakým jazykem se tam mluví, tak to stejně nemá smysl. Protože polovina hry se odehrává v nějaké cizokrajné žumpě (to je ta část, když si Max oholí hlavu a hrajete s plešounem – strašné) a vývojáře nenapadlo nic lepšího, než že všichni ti domorodci tam, kteří vedou rozvláčné dialogy, mají titulky zkrátka v jejich řeči, což rozhodně není angličtina, takže hráč ví naprosto kulové.

Stejně jde jen o to, že zloduch unese dvě ženské a chlapa a vy je máte zachránit. Logiku to postrádá od začátku do konce. Zloducha stále pronásledujete, on s sebou stále tahá tyhle paka. Po půlce hry stejně chlapa upálí a jednu ženskou odpráskne. Tak sakra proč je s sebou stále vláčel?

Stupidní Max asi tak dvakrát nebo třikrát udělá vždy naprostou kravinu a hráč ho z toho musí tahat. A to například to, že když konečně všechno vystřílíte a máte klid, v animaci se ukáže, jak Max potichu jde k baráku, do kterého je vidět okny a ve kterém jsou zloduši. Nikdo o něm neví. A ten pablb neudělá nic jiného, než že rozrazí dveře, namíří zbraň na zloducha uprostřed místnosti, jenže zloduši v levém a pravém rohu místnosti (o kterých „nikdo netušil“ že tam jsou) namíří na něj a Max je následně spoután a v průseru. A to se opakuje několikrát. Situace jak z nosu, vhodná do stupidního seriálu na Nově. Má potom člověk náladu vžít se do takového debila a hrát za něj? Já bych ho sám nejradši odprásknul za blbost.

To, že Max vždy ve videu, nebo nějakém automatickém předělu, naběhne mezi nepřátele a vy ho opět musíte zahraňovat, je na běžném pořádku. Vypadá to tak, že opět vystřílíte nepřátele a chcete se pomalu kouknout, co na vás čeká a třeba někoho překvapit. Jenže hra se přepne do video módu a ukáže vám, jak blb Max otevře branku, vleze na dvůr, tam ho uvidí dvacet pablbů okolo, tak on rychle skočí ke kameni uprostřed dvora, skrčí se za něj a hra vám předá ovládání. Jako by říkala „teď jsem ti to podělala, vyřeš to“. A tak to je pořád.

Když už konečně unesenou ženskou zachráním a jde se mnou, musí se samozřejmě zachovat jako úplná kráva, bez toho by to prostě nešlo, a místo aby zůstala schovaná, tak vyběhne na dostřel nepřátel a já ji musím krýt. Nebo řídí autobus jak totální prázdná hlava a nakonec s ním nabourá do zdi. Přitom na řízení vozidla je nejtěžší se rozjet, točit volantem už potom umí každá lama. Zkrátka mi to připadá, jak kdyby posbírali to nejdebilnější ze všech filmů, her a poskládali to dohromady.

Jednou nastal světlý okamžik, který mne málem osvěžil a už jsem si říkal, „že by něco nového?“ Prošel jsem totiž budovou a najednou tam byly dvě cesty, tak jsem se dal jednou cestou a jdu a jdu a nikdo nestřílí, lidi nechodí... Říkám si, že se konečně budu moct trošku porozhlédnout? Normálně každých pět kroků vyleze několik nepřátel, které musím pozabíjet. A tak jsem s nadějí pokračoval ulicí a najednou jsem propadl podlahou a padal a padal a nikdy nedopadl. Ani hra nešla ukončit, v pádu nelze vyvolat menu. Musel jsem do Windows a ukončit hru natvrdo. Po znovuspuštění jsem zjistil, že se mi v tom baráku, kterým jsem prošel, nespustila cut scéna, takže jsem se dostal do části, kam se vůbec nemá hráč dostat. Po cut scéně to samozřejmě pokračovalo jako předtím – vlna nepřátel, posun deset metrů, vlna nepřátel, deset metrů, vlna nepřátel, Max to podělal, vlna nepřátel, Max vlezl do středu dění atd. Smutné je, že jediný světlý okamžik ve hře byl bug.

Ještě jedna věc ohledně příběhu. Na původních hrách se mi líbilo jeho vyprávění pomocí komiksu, který byl skvěle ozvučen. Tady máte vyblité video rozsekané do okének připomínající komiks. Fuj.

Mimochodem, Max neumí skákat. Proto když chcete skočit na obrubník, nebo proskočit vyskleným oknem, musíte udělat zpomalený skok dopředu (rybičku), jako při střílení. Jinak se tam prostě nedostanete, on nevyleze, nevyskočí, nic.

Předposlední mise je na letišti, opět Max naběhne doprostřed letištní haly, schová se za dva nákupní vozíky a potom máte vystřílet asi čtyři vlny nepřátel a projít celou obří halu. Zabije vás po čtvrt hodině poslední nepřítel (ti chodí i v prvním patře, což je takový ochoz) a pokračujete odkud? Zase od vozíků. Nemluvě o tom, že tam můžete přijít s brokovnicí, kterou nic netrefíte, nebo bez nábojů, to je jim jedno.

Musím se přiznat, že ačkoliv cheaty nemám rád a nepoužívám je, protože hru zkazí, tak tady v tom nic víc zkazit nejde, a proto jsem je v poslední misi začal hledat. Bohužel nenašel, tak jsem to musel dohrát poctivě. Navíc jsem měl pocit, že hraji na nějakou ultra super very hard nightmare obtížnost a začal jsem přemýšlet, jestli jsem se náhodou nepřeklikl a místo střední obtížnosti nezvolil tu nejtěžší. Naštěstí někoho napadlo, že když neustále opakujete jednu pasáž, tak že vám to asi nejde a tak vám postupně přidávají lékárničky. Takže nakonec jsem se uléčil a všechny postřílel. Poslední mise je u letadla, jeden bos na vás střílí granátometem, okolo deset nepřátel, potom tam ještě asi třikrát přijedou posily, vy se schováváte za vozíky s kufry, které vám časem rozstřílí, není tam chvíle na oddych, nemůžete jinam odejít ani to zkusit z jiné strany, protože jinak se mise ukončí, zkrátka hloupost.

Bosové jsou taky super. Byli tam asi tři. Jeden s rotačákem, zkrátka výdržný člověk, zabil jsem ho na x pokusů a nevím jak. Druhý byl v místnosti, kam opět – když tam nenaběhne hra sama, tak tam musíte naběhnout vy. Nelze tam pomalu přijít a oni k vám nepřijdou, takže před sebou máte dveře a víte, že za nimi je tuna nepřátel, kteří o vás vědí a čekají na vás. Vykosíte nepřátele, takových 8 kousků a přijde tam bos s helmou = nejde zastřelit. Do těla ho to nezraňuje a na hlavě má zřejmě vesmírnou helmu, která nejde prostřelit. Zabije vás a jdete zase znova, zabíjet všechny nepřátele před ním, u kterých často chcípnete ještě dříve, než se k němu dostanete. Nikdo vám neřekne jak ho zabít, co s ním. Mně se asi na dvacátý pokus podařilo dostat k němu asi čtyřikrát a náhodou jsem ho zabil nějak tak, že se otočil a já ho trefil do hlavy zezadu, kde neměl štít na helmě. A poslední bos byl ten pablb na konci u letadla s granátometem, kterému jsem rozstřelil granát před obličejem a to ho osmahlo. To, že jsem to během přestřelky udělal minimálně dvakrát předtím mu evidentně nevadilo.

Mimochodem, hru jsem před polovinou odložil a jen protože jsem ji chtěl dohrát a mít ji z krku, tak jsem se k ní po pár měsících vrátil a spouštěl jsem ji asi na desetkrát. Vždy se sekla na jiné obrazovce a nedostal jsem se vůbec k menu a musel ji natvrdo ukončit. Nakonec jsem zjistil, že jsem ji znovu musel spárovat se social clubem a ten vyvolat nějakou klávesou. Ale že by mi to hra řekla? To ne. A na uvítanou po delší době se mi opět přehrálo nepřeskočitelné odporné úvodní video, které při pokusu o odkliknutí lživě celou dobu psalo „still loading“.

Bylo na té hře vůbec něco dobrého? Bylo. Třeba to navyšování lékárniček při opakování jedné pasáže stále dokola. Grafika taky nebyla špatná a lze nastavit tak, že využije i 2 GB RAM na grafické kartě. Zpomalené záběry a zásahy také vypadají skvěle. Max nosí zbraně pěkně reálně v rukou, nezastrkuje si je do nekonečné kapsy a když potřebuje nabít a má plné ruce, tak jednu zbraň přidrží v podpaží – paráda.

Takže celkové hodnocení: 0. Čistá nula.
Závěrečný verdikt: Nejdebilnější hra všech dob, která by měla skončit spláchnutá v záchodě.