Witcher 1 a 2

Během delšího času jsem dohrál tyhle dvě hry a můžu říct, že se na třetí díl netěším.
Tuhle hru jsem si koupil ze dvou důvodů. První důvod byl ten, že jsem na Steamu viděl obrázek z dvojky, na kterém byla vyfocena srnka. Řekl jsem si, že tam asi budou běhat chlupatá zvířata často, a já chtěl zkoumat jak to mají vyřešené (protože chlupy a srst jsou ve hrách problém). A druhý důvod byl ten, že mi to kámoš doporučil kvůli dobrému inventáři (stěžoval jsem si totiž, že v nových hrách jsou inventáře dělané naprosto tragicky – Skyrim, Two Worlds 2...) a mě baví se hrabat v pěkně udělaném inventáři a nasazovat si různé části výbavy. A krom toho všeho také byly obě hry dohromady ve velké slevě, jako obvykle.

Witcher 1

Srnka byla sice až v druhém díle, ale začal jsem prvním, abych byl v obraze i když to není potřeba a často se potom ani k dalšímu dílu nedostanu (jako u Two Worlds, Gothic...). Na této hře mi vadila prakticky jen jedna věc a tou byl hrozný bojový systém. Vždy, když jsem s někým bojoval, tak jsem musel mít upřený pohled na kurzor myši, kdy se zvýrazní a v tu chvíli kliknout. Jinak postava minula cíl. Takže bylo úplně jedno, kdo byl okolo mne, já jen koukal na šipku.

Ze začátku mne hra docela bavila, než jsem přišel na to, jak to ve skutečnosti je. Není to totiž otevřené RPG, ale spíš detektivní hra, která se odehrává ve čtyřech oblastech, takže člověk pořád pendluje sem tam, na jednom konci něco vyřeší, musí na druhý konec, tam to zase odevzdá atd. Určitě na tom není nic špatného a je to zpracované daleko lépe a smysluplněji, než v jiných hrách, ale zkrátka mne tohle nebaví. Krom toho to s sebou nese tu úžasnou a super všemi opěvovanou věc – více voleb. V rozhovoru něco plácnu a příběh se odkloní. Samozřejmě, že se potom zase napojím na hlavní linku, ale prostě se okradu o kus hry. Takže jsem často musel hru načíst ze starší pozice (mimochodem autosave fungovalo pochybně), zkusit jinou volbu a poté buď pokračovat nebo zase načíst pozici a pokračovat předchozí volbou, protože byla lepší.

Načítání pozic se člověk nevyhne, pokud hraje v češtině, protože kromě naprosto nejpříšernějšího českého dabingu hlavní postavy, jaký jsem kdy slyšel, je zprasený i český překlad a tak se stane, že před sebou máte několik naprosto nevinných možností k rozmluvě s nějakou postavou, ale jejich následky jsou fatální. Už si přesně nepamatuji přesný příklad, ale například věta něco jako „Co prodáváte za zboží?“ způsobila, že se tázaný člověk urazil a už se se mnou nechtěl dál bavit. Potom zbývá už jen si hru před každým rozhovorem uložit a teprve potom zcela náhodně zkoušet různé volby v rozhovoru, protože z nich nešlo odvodit, jaká může být reakce.

Takže v půlce hry, když jsem zjistil, že hra je jen o tom, běhat sem a tam, občas někoho sejmout a když dostatečně prolezu lokaci, tak se přesunout do další a tam vše opakovat (včetně questů na hraní kostek a pěstní zápasy), přestal jsem očekávat něco dalšího.

Na hře mne ale bavila úplně jiná věc a to balení holek. Jakmile jsem nějakou potkal, tak bylo mým hlavním zájmem ji dostat do postele a bylo mi jedno, jaký osud hrozí lidstvu. Když se povedlo ji svést, zobrazil se obrázek a to bylo celé. Škoda, že tam chybí jakákoli statistika tohoto rázu. A z tohoto se stal pro mne hlavní cíl celé hry. Znuděně jsem plnil okolní questy, které zachraňovaly svět a když jsem narazil na nějakou kecající ženskou, tak cíl byl jasný. To mne udrželo pozornost až do konce hry a navnadilo na další díl.

Jo a mimochodem, nikdo mi ve hře nevysvětlil, proč se procházela zelená ženská v druidím lesíku úplně nahá. Ani mojí postavě to nebylo divné, všichni to brali jako samozřejmost...

Witcher 2

To bude mít daleko lepší grafiku, soubojový systém určitě předělají, budou tam srnky a balení holek bude ještě lepší, třeba i se statistikami. To byla má očekávání. Bohužel to bylo trochu jinak.

Grafika je super a hlavně dobrá je úvodní část, která vypadá parádně a filmově. A i když už jsem rychle chtěl do normální hry, ve které se můžu svobodně pohybovat, tak mne ten dlouhý úvod po chvíli přemluvil a bavil mne.

Soubojový systém předělali, ale zase vznikl jiný problém a to ten, že mě zkrátka protivníci moc mlátili. Když jich šlo na mě víc, tak jsem se nedokázal bránit například útoku zezadu. A při střední obtížnosti to bolelo. Časem jsem si ale vylepšil různé schopnosti a už jsem si dokázal poradit i s obklíčením.

Jenže největší zklamáním pro mne bylo – ano – balení holek. To je sice fajn, že tam běhají nahaté a místo obrázku ukazují i samotný akt, ale když sbalitelné holky jsou tak tři/čtyři za celou hru, tak to vůbec nemá smysl. Takže jsem na to musel zapomenout a zajímat se o normální hru.

Opět se jedná o „detektivní“ příběh a procházení map skrz na skrz. Kromě toho, že mne nepřátelé snadno zabíjeli v obklíčení, tak mne zabíjeli i normálně, hlavně všelijaké potvory. A korunu tomu nasadil Letho, hlavní záporák, který mne zmasil ať jsem dělal co jsem dělal a musel jsem si snížit obtížnost, abych se vůbec mohl ve hře dostat dál a nakonec jsem u té obtížnosti i zůstal.

Mimochodem, Letho je podle mne nejlepší postava z této hry a má i nejlepší dabing.

Dabing je celkově dobrý, český radši ani neexistuje a podle toho co jsem viděl u prvního dílu, je to nakonec dobře.

Bohužel tenhle styl hry mne v poslední třetině už začal fakt nudit a navíc mi v jednom místě hra začala padat (načítání pouhého seznamu uložených pozic trvalo strašně dlouho – cca 30 sec), takže jsem ani nemohl dělat některé vedlejší questy a proto jsem si to namířil rovnou ke konci hry, hru dohrál a tím jsem s tím skončil.

Chlupatá zvířata jsem ve hře nikde nenašel, kromě běžného psa. Ta srnka, která způsobila to, že jsem si tyhle dvě hry koupil, byla až úplně na konci po dohrání hry v animované sekvenci a mihla se tam asi na dvě vteřiny.

Závěrem

Sice mám třetí díl v seznamu přání na Steamu, ale nevím, jestli si ho budu kupovat. Bude to pravděpodobně ten samý styl – objevit jednu lokaci, tu křížem krážem projít, se všemi pokecat, zjistit jaké mají problémy, pochopit co se tam děje, vyřešit problémy a vejít do další lokace a tam zase to samé od začátku. A ačkoliv příběh je dobrý, tak mne tenhle styl hraní nebaví, pokud to nemá nějaký jiný cíl/styl (úvod dvojky, holky...). To si rovnou můžu radši přečíst knížku.

U druhého dílu mne překvapilo i to, jak šetřili na postavách a jejich animacích. Například nikomu nevadí, že potkáte prakticky stejnou postavu jako je Triss (jedna z hlavních postav). Prostě vzali její model a dali jí jiný účes a oblečení. Nebo neustále se opakující nereálné animace v rozhovorech, jako je rozhazování rukama a nebo mluvení za zády do očí, známé z telenovel – vy přijdete k člověku, kterého plánujete zabít, on to ví a připravuje se na boj, ale v rozhovoru se mu zapne animace, že se během vyprávění začne procházet a otočí se k vám zády a zamyšleně klábosí směrem od vás a vůbec mu to nepřipadá nebezpečné.

Doteď jsem ani nepochopil, proč mám dva různé meče, ocelový na lidi a stříbrný na příšery. To jako lidi nebolí, když je mlátím stříbrným mečem? Navíc to přidělává práci, když si potřebuji změnit meč a nejde to, protože do mne někdo mlátí, respektive ne, nepřidělává to práci ale totálně to dokáže rozčílit.

A opět je tu klasika – sbíráte tisíc surovin, které s sebou nosíte jen kvůli tomu, kdyby náhodou byly potřeba, protože vyrábět si lektvary je otrava a kromě vidění ve tmě a pár dalším se bez nich dá obejít, alespoň při hraní na lehčí obtížnost.

Takže hry jsou to dobré, ale ne moc pro mne.